Řeka Berounka vzniká soutokem Mže a Radbuzy. Je dlouhá 137 km a vlévá se v Lahovicích do Vltavy. Původně se jmenovala Mže, Kosmas ji ve své kronice nazývá Msa nebo Misa. Název Berounka jí dal plzeňský kronikář Jan Tanner. K ustálení a rozšíření názvu Berounka nejvíce přispěla velká mapa Čech z roku 1720 od Jana Kryštofa Müllera. Řeka přinesla do Berouna řadu povodní. První podrobné zprávy jsou ze 17. století. Nejhorší povodeň Beroun postihla v roce 1872, kdy zaplavila tři čtvrtiny města. Výšku hladiny vody na náměstí vyznačuje litinová tabulka umístěná na Jenštejnském domě. Poslední velká povodeň byla v srpnu 2002. Jinak klidná řeka Berounka je rájem rybářů i vodáků.

V Berouně byl na řece v letech 2010-2011 postaven nový moderní pohyblivý jez, který je 2,5 m vysoký a 90 m široký. Jez je schopen regulovat hladinu vody nadjezí a tak zadržovat nebo urychlit průtok vody. Je součástí protipovodňového opatření města.

Na levém břehu u jezu je malá vodní elektrárna a rybí přechod. Elektrárna byla vybudována současně s jezem. Čtyři Kaplanovy turbíny elektrárny dávají výkon 720 kW. Rybí přechod o délce 130 m je přírodního typu a umožňuje oboustrannou migraci vodních živočichů.

Městská hora se nachází v centru města. Na vrchu 291 m n. m. bylo ve středověku vybudováno mohutné předsunuté opevnění. Podle množství pozemků, které vlastnila církev, se vrcholu říkalo Kněží hora. Od 80. let 19. století byla Městská hora postupně přeměňována péčí okrašlovacího spolku a Klubu českých turistů na lesopark. V roce 1936 byla nad reservoárem městského vodovodu postavena 15 m vysoká železobetonová rozhledna. V roce 2000 vybudovalo město na Městské hoře také medvědárium, v němž svůj domov našli pohádkoví medvědi Vojta, Kuba a Matěj. V klidném prostředí lesoparku jsou také 2 dětská hřiště a stánek s občerstvením.

Muzeum sídlí v prostorách dvou nejzajímavějších domů na náměstí.

Jenštejnský dům patří k historicky nejstarším měšťanským domům v Berouně. Renesanční portál z červeného vápence zdobí latinský nápis: Benedic Domine Domum istam et omnes habitantes in ea. Henricus Cžižek de Genstein Gratae posteritati. Anno Domini 1612 (Požehnej Pane domu tomuto a všem přebývajícím v něm. Jindřich Čížek z Jenštejna milému potomstvu. Léta Páně 1612). Barokní podobu získal dům přestavbou po požáru města v roce 1735. V levém boku zasahuje dům klenutým podjezdem do Slapské ulice.

Salátovský dům v roce 1643 jej koupila bohatá berounská měšťanka Alžběta Salátová, v té době též majitelka sousedního Jenštejnského domu. Po přestavbě po požáru města v roce 1735 má dům nízký barokní štít nad vysokou atikou. V roce 1967 se část štítu zbortila při vichřici. Následné opravy podobu štítu změnily. V rámci stavebních úprav na konci 90. let 20. století byl dům propojen s Jenštejnským domem.

Muzeum nabízí nejen stále expozice, jako např. z dějin řemesel města Berouna, přírody Českého krasu, jeskyňářství, ale také krátkodobé výstavy. V Plzeňské bráně se  pak nachází stálá expozice věnovaná samotné bráně a celému opevnění města. Součástí muzea je i venkovní expozice Geopark Barrandien. Jedná se o expozici pod širým nebem situovanou na muzejním dvoře o rozloze 340 m2. Hlavním posláním expozice je seznámení s geologickou stavbou Barrandienu, a to i pro naprosté laiky.

http://muzeum-beroun.cz/ Adresa: Husovo náměstí 87, Beroun

Městská galerie byla založena v roce 2001 a původně sídlila v prostorách Muzea Českého krasu. Dnes se nachází v Duslově vile, v jednom z nejkrásnějších domů ve městě. Památkově chráněný pseudorenezanční dům, který si v roce 1890 nechal postavit majitel parní pily a realit Martin Dusl, prošel v letech 2002 – 2003 rekonstrukcí a poté se do zrestaurovaných místností v přízemí přestěhovala Městská galerie.
Ve třech výstavních sálech mohou návštěvníci obdivovat sochy, obrazy, grafiky či keramiku od výtvarníků především z berounského regionu.

https://www.mkcberoun.cz/mestska-galerie Adresa: Politických vězňů 203

Trojlodní děkanský kostel Sv. Jakuba Většího pochází z doby založení města. V roce 1543 byl přestavěn a rozšířen. V minulosti několikrát vyhořel a následně prošel opravami. V 17. století byl rozšířený o barokní zvonici. Důkladnou obnovou prošel kostel i jeho vnitřní vybavení v letech 1903-1907 za vedení známého architekta Josefa Fanty. Do 16. století kostel obklopoval hřbitov. K nejhodnotnějším památkám patří obrazy malíře Jana Petra Molitora, a to obraz sv. Jakuba na hlavním oltáři a obraz sv. Jana Nepomuckého na oltáři v levé chrámové lodi. Dále obraz Snímání Krista z kříže na oltáři Božího hrobu. Sochy na hlavním oltáři a oltáři sv. Josefa vytvořil některý ze žáků sochaře. F. M. Brokoffa. Rokoková kazatelna z roku 1754 je dílem pražského řezbáře Josefa Šnábla. Historicky hodnotná je cínová křtitelnice z roku 1606 od Matouše Fleminka z Rakovníka.

Dle pověsti ve dvě hodiny v noci na první adventní neděli zní z chrámu tajemné zvuky varhan a za okny se mihotají stíny a světla. Tuto "mši mrtvých" vede vždy kněz, který zemřel jako poslední berounský duchovní pastýř. Kdokoli živý, kdo by vstoupil, do tří dnů zemře.

Adresa: Seydlovo náměstí Souřadnice: 49.9638744, 14.0715617