Hrad Karlštejn byl založen v roce 1348 českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Nachází se uprostřed stejnojmenné přírodní rezervace a patří k vrcholům gotické architektury. Skutečným uměleckým klenotem je zejména kaple sv. Kříže, která je zdobena leštěnými polodrahokamy a proslulými deskovými malbami Mistra Theodorika.

autem 16 km
vlakem 10 min.
pěšky / na kole 12 km

https://www.hrad-karlstejn.cz/cs Souřadnice: 49.9391167, 14.1882903

Město Beroun, které má medvěda ve svém městském znaku, se nadchlo pro myšlenku mít také své vlastní živé medvědy a tak v roce 2000  vybudovalo v lesoparku na Městské hoře medvědárium pro tři medvědí brášky Vojtu, Kubu a Matěje, kteří se narodili 13.1.2000 v Českém Krumlově medvědímu páru Kateřině a Vokovi. Matka se o ně však nechtěla starat. Nejdříve se jich ujal medvědář a následně pak režisér Václav Chaloupek, který s nimi natočil úspěšný Večerníček Méďové. V říjnu 2000 se přestěhovali do nově vybudovaného berounského medvědária. Každý rok se v den jejich narozenin koná u jejich výběhu narozeninová oslava, které se pravidelně účastní i pan Václav Chaloupek. K 15. narozeninám dostali medvědi své vlastní "občanské průkazy". Bylo to v roce 2015, kdy Beroun oslavil 750 let od svého založení. Dnes už můžete v medvědáriu vidět jen Kubu. Nejmenší Vojta uhynul 13. dubna 2016 na srdeční příhodu. Ve stejném roce uhynul i jejich táta Vok, kterému bylo 31 let. Matěj se do medvědího nebe vydal 18. dubna 2023.

Na chov medvědů můžete přispívat do kasičky u medvědária nebo přímo na speciálně zřízený účet veřejné sbírky 51-4852560217/0100. Medvědárium je volně přístupné během celého roku. Hned u medvědária je stánek s občerstvením a dětské hřiště. Můžete zde také navštívit rozhlednu, ze které je nádherný výhled.

Otevírací doba občerstvení v roce 2024:
leden, únor, březen:       víkendy a prázdniny
duben, květen:               Út-Ne 12:00 – 17:00
červen:                           Út-Ne 12:00 – 18:00
červenec, srpen:             Po-Ne 11:00 – 19:00
září:                                Út-Ne 12:00 – 18:00
říjen, listopad:                 Út-Ne 12:00 – 17:00
prosinec:                         víkendy a prázdniny

https://www.mesto-beroun.cz/pro-turisty/tipy-na-volny-cas/ Souřadnice: 49.9632169, 14.0660711

Železobetonová rozhledna Městská hora je 14 metrů vysoká a nachází se ve stejnojmenném lesoparku, uprostřed města, v nadmořské výšce 290 m. Vyhlídková plošina je ve výšce 11 m a poskytuje krásný výhled. Jedná se o nadstavbou městského vodojemu postaveného v roce 1936. Rozhledna sloužila veřejnosti až do osmdesátých let, kdy byla z důvodu neutěšeného stavu uzavřena.  Po rekonstrukci je od roku 1999 opět přístupná veřejnosti. V současné době spravuje rozhlednu společnost AVE Beroun.

https://www.ave.cz/cs/stredocesky-kraj/provozovna-beroun/zarizeni?relatedPage=true Souřadnice: 49.9626347, 14.0651133

Muzeum sídlí v Reinovském domě, který představuje typ obydlí chudších obyvatel města, kteří od 16. století postupně zastavovali prostor u městských hradeb. Dům byl postaven kolem roku 1720, svou současnou klasicistní podobu získal při přestavbě po roce 1810.

Muzeum bylo poprvé otevřeno v roce 2015. Prostor muzea nabízí nejen stálé expozice, ale slouží také k pořádání krátkodobých a prodejních výstav, přednášek a pod.. Součástí muzea je funkční keramická dílna s hrnčířským kruhem a pecí. Dílna muzea také uchovává a rozvíjí tradice slavného berounského hrnčířství. Tu oživil pan Vladimír Izbický, který si osvojil zapomenuté techniky zdobení keramiky typické pro přelom 16. a 17. století. Výroba dříve proslulé unikátní keramiky se tak vrací do místa svého vzniku - historického centra Berouna. 

http://www.muzeumberounskekeramiky.cz/ Adresa: Zámečnická 14, Beroun

Řeka Berounka vzniká soutokem Mže a Radbuzy. Je dlouhá 137 km a vlévá se v Lahovicích do Vltavy. Původně se jmenovala Mže, Kosmas ji ve své kronice nazývá Msa nebo Misa. Název Berounka jí dal plzeňský kronikář Jan Tanner. K ustálení a rozšíření názvu Berounka nejvíce přispěla velká mapa Čech z roku 1720 od Jana Kryštofa Müllera. Řeka přinesla do Berouna řadu povodní. První podrobné zprávy jsou ze 17. století. Nejhorší povodeň Beroun postihla v roce 1872, kdy zaplavila tři čtvrtiny města. Výšku hladiny vody na náměstí vyznačuje litinová tabulka umístěná na Jenštejnském domě. Poslední velká povodeň byla v srpnu 2002. Jinak klidná řeka Berounka je rájem rybářů i vodáků.

V Berouně byl na řece v letech 2010-2011 postaven nový moderní pohyblivý jez, který je 2,5 m vysoký a 90 m široký. Jez je schopen regulovat hladinu vody nadjezí a tak zadržovat nebo urychlit průtok vody. Je součástí protipovodňového opatření města.

Na levém břehu u jezu je malá vodní elektrárna a rybí přechod. Elektrárna byla vybudována současně s jezem. Čtyři Kaplanovy turbíny elektrárny dávají výkon 720 kW. Rybí přechod o délce 130 m je přírodního typu a umožňuje oboustrannou migraci vodních živočichů.