VIRTUAL TOUR OF BEROUN

Quick Look to Beroun History

Beroun Insight into History
The merchants road from Prague to Regensburg in Germany and further to Nürnberg has led through the broad valley surrounded by deep Křivoklát forests on one side and the hills of the Czech Karst and the Brdy hills on the other side since time immemorial. No wonder, this place at confluence of Berounka and Litavka rivers has been populated since prehistory.

The royal town of Beroun was built at the Mže river ford (renamed Berounka in 19th century) in the middle Ages. Traces of the past can be seen at every step. Some are hidden deep under the surface.

The settlement near the Mže river ford dates back to 11th century. In 13th century, the king Ottokar II. established a royal town at the southern end of the royal hunting forest. Beroun is mentioned in the chronicles for the first time in 1265. The town got its recent look during the reign of Venceslas II., when it was surrounded by solid walls with two dominating gates, that persisted to these days. The oldest part of St. James church dates back to the same era. 

There are several legends about the origin of the name "Beroun". Most likely it originated in the German word Bär (bear). Not after bears wandering around the town in the middle Ages, but after the royal governor, whose name Ursus, which means "bear" in Latin. However, the bear has became a part of the city emblem. In 2000 Beroun has became home for three bear brothers called Vojta, Kuba and Matěj, from the popular TV series for children.They have become one of the top attractions in Beroun.
Another explanation of the name Beroun might be adapting the Latin version Dalším možným vysvětlením vzniku jména Beroun je počeštění latinského názvu města, který se objevoval na listinách z dob Přemysla Otakara II. v podobě „Verona“.

V Berouně trávila svůj čas při různých příležitostech celá řádka českých panovníků, od Přemysla Otakara II. až po Františka Josefa I., a můžeme pokračovat třeba i prezidentem T. G. Masarykem. Výjimkou nebyly ani návštěvy korunovaných hlav cizích zemí. Místní měšťané se již záhy mohli těšit nejrůznějším výsadám a právům, která byla pro středověká města zásadní – pořádání trhů, vaření piva a další. Díky výhodné poloze na obchodní tepně přicházeli zdejší obyvatelé do kontaktu s nejrůznějším vzácným a exotickým zbožím, například kořením. Bujela zde nejrůznější řemesla. Největšího věhlasu však dosáhli místní hrnčíři, kteří své bohatě dekorované zboží vyváželi na přelomu 16. a 17. století nejen do Prahy, ale i na měšťanská a šlechtická sídla v celé střední Evropě. Beroun je neodmyslitelně spjatý také s hezkou řádkou věhlasných osobností. Za všechny jmenujme dirigenta Václava Talicha, nebo třeba jazykovědce Čeňka Šercla či básníka Františka Branislava.

Jak už to ale v dějinách bývá, ani život v Berouně nebyl vždycky procházkou růžovým sadem. Město sužovaly morové rány, ničivé požáry (naposledy v roce 1735) a vzhledem k své poloze také mnohdy katastrofální povodně. Ta poslední v roce 2002 paradoxně přispěla k dnešní úhledné podobě berounských uliček, protože zdivočelá voda odnesla s sebou zbytky nánosů dob minulých a po opravách povstal Beroun jako bájný Fénix z popela v celé své dnešní nádheře. Ulicemi města se krom zlomocných živlů prohnal bohužel též nespočet válečných konfliktů, jejichž zdivočelé armády byly schopné sídlo zdecimovat často účinněji než nemoci a přírodní katastrofy. První velkou ránu zasadili Berounu v roce 1421 husité, ošklivé to zde pochopitelně bylo také během třicetileté války v 17. století. Naposledy se tudy cizí armáda provalila v srpnu 1968. Kéž tedy město Beroun čeká v budoucnosti už jen to dobré!