Měšťanský dům, který je již od středověku nazýván U Černého orla. Býval zde hostinec, ve kterém pobývaly významné osobnosti, například královský podkomoří. Přestavován byl v polovině 16. století a pak v roce 1935. V patře se dochovaly zbytky renesančních stropů. Do roku 1947 měl dům pozoruhodný šestiboký rondel, který byl nahrazen výklenkem. 

Adresa: Husovo náměstí 79, Beroun

Císařský rychtář a berounský poštmistr Samuel Vilém Presl ze Švertsberka zde v roce 1720 vystavěl kamenný dům s hostinskou živností. Od svého založení nese jméno Český dvůr. Bývaly zde hoštěny vzácné návštěvy, například švédský král Gustav IV. v roce 1804, rakouský císař František I. v letech 1810 a 1820 a ruský car Alexandr I. v roce 1823. Zde v domě byl umístěn i poštovní úřad, který zde fungoval až do roku 1845.

Adresa: Husovo náměstí 86, Beroun

Dům byl postaven v roce 1639 Matoušem Frišmanem z Ehrenkronu. Pozdně barokní fasádu získal stavebními úpravami v 18. století. Uprostřed štítu je barokní obraz Svaté rodiny ve štukovém rámu z páskové ornamentiky. 1. listopadu 1849 se zde narodil Václav Karel Řehořovský, významný matematik a profesor brněnské techniky.

Adresa: Husovo náměstí 89, Beroun

Dům nechal v letech 1683-1684 přestavět ve vlašském slohu křivoklátský hejtman Jan Fridrich Clanner z Engelshofenu. Dvojice štítů pochází z roku 1684. Původně se domu říkalo Červený podle červeného nátěru fasády. Na počátku 18. století zde byl zřízen hostinec U Korun, později zvaný U Tří korun. V letech 1787-1791 zde bylo sídlo Krajského úřadu Berounského kraje.

Adresa: Husovo náměstí 90, Beroun

Plzeňská (Horní) brána patřila spolu se svou "sestrou" Pražskou (Dolní) bránou k nejvýznamnějším článkům městského opevnění. Do roku 1842 zde ústila zemská cesta z Plzně. Dvoupatrová věžovitá brána má půdorys 10,3 x 9,6 m a sílu zdi 2,3 m. Na vnější straně brány chránil průjezd padací most a spouštěcí mříž. Na noc byla uzavírána dvoukřídlými vraty a přes den řetězy. Vstup do věže je umístěn na jižní straně asi 2,5 m nad ochozem hradby. Ke vstupu se používal žebřík přistavený z ochozu. Do místností v patrech vede schodiště v síle zdi. Od středověku měl v horním patře byt hlásný. Tento byt byl využíván až do roku 1972. V 90. letech 19. století bylo v přízemí proraženo ve zdi šnekové schodiště, kterým se nyní vstupuje do prvního patra. V bráně byly ukládány obecní cennosti a zbraně. Brána byla několikrát poškozena požáry, její dnešní podoba pochází z roku 1896 a zdobí ji obraz boha Chronose a sudičky Moiry, který vytvořil pražský malíř Vilém Preiss. V současné době využívá prostory brány Muzeum Českého krasu.

Přístupná je vždy ve středu a v sobotu, od listopadu do dubna je uzavřena. 

http://muzeum-beroun.cz/05/2011/brana/ Adresa: Plzeňská brána, Beroun