Pražská (Dolní) brána spolu s protější Plzeňskou (Horní) bránou zesilovaly obranný systém města. Postavena byla přímo proti původnímu brodu a ústila do ní zemská cesta od Prahy. Brána má rozměry 10,3 x 9,3 metru a tloušťku zdi 2,3 metru, vysoká je 27,5 m. Důležitým prvkem, který díky pozdějším úpravám zanikl, bylo cimbuří na vrcholu stavby. Svědčí o tom malá okénka pravidelně rozmístěná pod krajem střechy. Důležitou součástí brány byla i posunovací mříž, která v případě potřeby zatarasila vchod. Brána je dnes přístupná z průjezdu schodištěm vybudovaným v síle zdiva. Původní vchod se však nacházel v jižním průčelí 7 m nad úrovní průjezdu. Do brány bylo možno vstoupit pouze z ochozu hlavní hradební zdi, k němuž byl patrně přistaven žebřík, po němž bylo možno vstoupit na padací můstek vedoucí k 1,5 m vysokému zaklenutému vchodu do brány. Po husitským válkách bylo berounské opevnění přebudováno. Tehdy bylo zřejmě zazděno cimbuří a na horním obvodu byly ponechány jen úzké střílny. Novým prvkem byla i valbová střecha. Dnešní podoba brány je z roku 1893.

Bránu v minulosti obýval branný, poté sloužila jako městská šatlava a ve 20. století zde byl umístěn městský archiv.

V současné době slouží interiér brány jako výstavní síň Jiřího Jeníčka. Navštívit ji můžete v době konání výstavy vždy ve středu a v sobotu. Od října do dubna je uzavřena.

Adresa: V Pražské bráně, Beroun

Berounské hradby byly vybudovány za vlády krále Václava II. v celkové délce 1 170 m. Šířka zdi byla 2 metry u paty a 1 metr u koruny. Zeď byla ukončena ochozem a zídkou s cimbuřím. Výška hradeb se pohybovala od 6,5 m na březích Berounky až po 9 metrů na severní a severozápadní straně města. Hradbu posilovalo 37 hranolových bašt. Součástí opevnění byly dvě věžové brány (Pražská a Plzeňská) a dvě branky. Obranný systém doplňovala 90 cm vysoká parkánová zeď a vodní příkop. Jeho hloubka dosahovala až 8 m. V 16. století došlo k modernizaci městského opevnění. Byly přestavovány bašty a v hradební zdi byly budovány střílny pro střelce z ručnic. Rekonstrukce a konzervace hradeb byla postupně provedena v 90. letech 20. století.

Měšťanský dům byl podle majitelů nazýván Máchovna. V letech 1852 až 1939 zde bylo centrum berounské židovské obce (modlitebna, židovská škola a byt rabína). Židovská škola byla zrušena v roce 1913. Od konce druhé světové války zde sídlí lidová škola umění. V roce 1994 byl dům vrácen Židovské obci v Praze.

Adresa: Husovo náměstí 77, Beroun

Měšťanský dům, který je již od středověku nazýván U Černého orla. Býval zde hostinec, ve kterém pobývaly významné osobnosti, například královský podkomoří. Přestavován byl v polovině 16. století a pak v roce 1935. V patře se dochovaly zbytky renesančních stropů. Do roku 1947 měl dům pozoruhodný šestiboký rondel, který byl nahrazen výklenkem. 

Adresa: Husovo náměstí 79, Beroun

Císařský rychtář a berounský poštmistr Samuel Vilém Presl ze Švertsberka zde v roce 1720 vystavěl kamenný dům s hostinskou živností. Od svého založení nese jméno Český dvůr. Bývaly zde hoštěny vzácné návštěvy, například švédský král Gustav IV. v roce 1804, rakouský císař František I. v letech 1810 a 1820 a ruský car Alexandr I. v roce 1823. Zde v domě byl umístěn i poštovní úřad, který zde fungoval až do roku 1845.

Adresa: Husovo náměstí 86, Beroun