Měšťanský dům ze 14. století nazývaný podle bývalého hostince. V 16. století zde majitel domu, berounský purkmistr Matěj Střelec, vyráběl palné zbraně a provozoval hospodu U Střelců. 

Adresa: Husovo náměstí 69, Beroun

Berounská radnice byla postavena na místě dvou domů, z nichž se dochovaly části gotických sklepů. V jednom z těchto domů sídlila stará berounská rychta, kterou v roce 1544 zničil požár. Nová radnice byla vystavena v letech 1560-1564 v renesančním slohu. Na nádvoří radnice stávaly mimo jiné i konírna, sladovna a městská šatlava. V letech 1599, 1735 a 1781 stavby poničily další požáry, po kterých byla přestavěna v barokním slohu. V roce 1867 se radnice dočasně přestěhovala a do budovy byla umístěna chlapecká škola, později kasárna zemské obrany. V roce 1903 byla provedena nákladná rekonstrukce celého areálu, zadní trakt, který sloužil jako pivovar, byl zbořen a na jeho místě byla postavena nová budova. V roce 1998 byla provedena nová úprava radnice - její areál byl doplněn proskleným křídlem.

Adresa: Husovo náměstí 68, Beroun

Pražská (Dolní) brána spolu s protější Plzeňskou (Horní) bránou zesilovaly obranný systém města. Postavena byla přímo proti původnímu brodu a ústila do ní zemská cesta od Prahy. Brána má rozměry 10,3 x 9,3 metru a tloušťku zdi 2,3 metru, vysoká je 27,5 m. Důležitým prvkem, který díky pozdějším úpravám zanikl, bylo cimbuří na vrcholu stavby. Svědčí o tom malá okénka pravidelně rozmístěná pod krajem střechy. Důležitou součástí brány byla i posunovací mříž, která v případě potřeby zatarasila vchod. Brána je dnes přístupná z průjezdu schodištěm vybudovaným v síle zdiva. Původní vchod se však nacházel v jižním průčelí 7 m nad úrovní průjezdu. Do brány bylo možno vstoupit pouze z ochozu hlavní hradební zdi, k němuž byl patrně přistaven žebřík, po němž bylo možno vstoupit na padací můstek vedoucí k 1,5 m vysokému zaklenutému vchodu do brány. Po husitským válkách bylo berounské opevnění přebudováno. Tehdy bylo zřejmě zazděno cimbuří a na horním obvodu byly ponechány jen úzké střílny. Novým prvkem byla i valbová střecha. Dnešní podoba brány je z roku 1893.

Bránu v minulosti obýval branný, poté sloužila jako městská šatlava a ve 20. století zde byl umístěn městský archiv.

V současné době slouží interiér brány jako výstavní síň Jiřího Jeníčka. Navštívit ji můžete v době konání výstavy vždy ve středu a v sobotu. Od října do dubna je uzavřena.

Adresa: V Pražské bráně, Beroun

Berounské hradby byly vybudovány za vlády krále Václava II. v celkové délce 1 170 m. Šířka zdi byla 2 metry u paty a 1 metr u koruny. Zeď byla ukončena ochozem a zídkou s cimbuřím. Výška hradeb se pohybovala od 6,5 m na březích Berounky až po 9 metrů na severní a severozápadní straně města. Hradbu posilovalo 37 hranolových bašt. Součástí opevnění byly dvě věžové brány (Pražská a Plzeňská) a dvě branky. Obranný systém doplňovala 90 cm vysoká parkánová zeď a vodní příkop. Jeho hloubka dosahovala až 8 m. V 16. století došlo k modernizaci městského opevnění. Byly přestavovány bašty a v hradební zdi byly budovány střílny pro střelce z ručnic. Rekonstrukce a konzervace hradeb byla postupně provedena v 90. letech 20. století.

Měšťanský dům byl podle majitelů nazýván Máchovna. V letech 1852 až 1939 zde bylo centrum berounské židovské obce (modlitebna, židovská škola a byt rabína). Židovská škola byla zrušena v roce 1913. Od konce druhé světové války zde sídlí lidová škola umění. V roce 1994 byl dům vrácen Židovské obci v Praze.

Adresa: Husovo náměstí 77, Beroun