Trojlodní děkanský kostel Sv. Jakuba Většího pochází z doby založení města. V roce 1543 byl přestavěn a rozšířen. V minulosti několikrát vyhořel a následně prošel opravami. V 17. století byl rozšířený o barokní zvonici. Důkladnou obnovou prošel kostel i jeho vnitřní vybavení v letech 1903-1907 za vedení známého architekta Josefa Fanty. Do 16. století kostel obklopoval hřbitov. K nejhodnotnějším památkám patří obrazy malíře Jana Petra Molitora, a to obraz sv. Jakuba na hlavním oltáři a obraz sv. Jana Nepomuckého na oltáři v levé chrámové lodi. Dále obraz Snímání Krista z kříže na oltáři Božího hrobu. Sochy na hlavním oltáři a oltáři sv. Josefa vytvořil některý ze žáků sochaře. F. M. Brokoffa. Rokoková kazatelna z roku 1754 je dílem pražského řezbáře Josefa Šnábla. Historicky hodnotná je cínová křtitelnice z roku 1606 od Matouše Fleminka z Rakovníka.

Dle pověsti ve dvě hodiny v noci na první adventní neděli zní z chrámu tajemné zvuky varhan a za okny se mihotají stíny a světla. Tuto "mši mrtvých" vede vždy kněz, který zemřel jako poslední berounský duchovní pastýř. Kdokoli živý, kdo by vstoupil, do tří dnů zemře.

Kostel byl postaven v roce 1525 u nového hřbitova, který byl založen za velkého moru v roce 1520. Jednolodní kostel zasvěcený Zvěstování Panny Marie je vzhledem k jeho poloze za městskou branou nazýván také Zábranský. V roce 1566 byla ke kostelu přistavěna dřevěná zvonice, která byla v roce 1813 pro sešlost odstraněna. Po zpustošení Švédy byl kostel v letech 1738 - 1744 barokně upraven. Při dalších opravách v letech 1875-1876 byla přistavěna věž. Hlavní oltář z roku 1745 je dílem F. Ublackera, dva protější rokokové oltáře nesou obrazy F. Barbieriho. Rokoková kazatelna s reliéfy je z roku 1756. V areálu bývalého hřbitova je kostnice, někdy označovaná jako Morová kaple, která pochází z 18. století. V přední části kaple a na vnější zdi kostela jsou náhrobní desky ze 16. a 17. století.

Stojí na místě původní dřevěné kapličky, vystavěné roku 1724 z podnětu berounského děkana Jiřího Procházky de Lauro. V letech 1733-1786 žili u kaple poustevníci. Kaple i poustevna byly zrušeny v roce 1787 nařízením císaře Josefa II. V letech 1894-1895 byla kaple obnovena v novogotickém stylu dle projektu architekta J. Mockera. Studánka u kapličky je opředena mnoha pověstmi a má údajně léčivou moc. Oblíbené místo světoznámého dirigenta Václava Talicha.

Židovský hřbitov byl založen v roce 1886. Dochovalo se 130 náhrobních kamenů. Hřbitov byl používán i po druhé světové válce. U vchodu se dochoval dům č. p. 186 z konce 19. století, ve kterém byla tahara (místnost, kde byli nebožtíci rituálně očištěni) a byt hrobníka. Hřbitov je přístupný po předchozí telefonické domluvě.

Původně gotický kostel, který stával uprostřed obce. Ves zanikla za husitských válek. V první polovině 18. stol. obnoven v barokním slohu. Jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem. Zařízení svatyně pochází převážně z 19. stol. Oltářní obraz ze 2. poloviny 18. stol.